Listopad 2017

Would you come with me.

12. listopadu 2017 v 20:56 | *me |  Ze života puberťačky
Už zase před spaním poslouchám písničky. Prokrastinuji a kašlu na školu. Udělala jsem velký krok a odblokovala všechny na fcb. Cítím se lépe. Jako by mě nic netížilo. Ale cítím se trochu nemocně, tak snad mě to nesejme na víkend. Byla jsem pozvaná na rande. Nakonec nikam nejdu. Nechci se vystavovat s ním před lidmi ze školy. A taky se mu nelíbil the nbhd - you get me so high. Nejlepsi song. Ale to není ten důvod, důvod je, ze to zrusil on sám, má trénink. A i kdyz je bruslení a hokej sebevíc sexy, což jsem si dnes mohla opět ověřit, přála bych si, aby to mezi námi a nějakou snahu jen tak nezahodil.

Vymýšlet název je nejhorší.

5. listopadu 2017 v 20:40 | Já |  Ze života puberťačky
Už zase naa sobě dost pracuju. Stejně nemám co lepšího na práci. To byl pokus o vtip, na světě není nic lepšího a důležitějšího než staarání se o sebe, jak po psychické tak po fyzické stránce. No snažím se. Občas je to těžké a úplně na sebe zapomínám. Občas jsem v sobě utopená až moc. Nic teď moc neřeším a poprvé v životě jsem od někoho zaslechla, že jsem bezstarotná. Na jednu stranu jsem si říkala, jak to někdo může říct, na druhou mě to potěšilo.
V dnešní době se to poměrně hodí, mít trochu nadhled a vše neřešit. No jelikož je teď můj život plný lásky a pozitivního přijímání sama sebe, rozhodla jsem se pro to, že je skvělé, že tak působím a určitě na tom bude i hodně pravdy. Kdyby mi to řekl někdo před půl rokem, nevěřím tomu, že ze sebou někdy budu spokojená, že se naučím si odpouštět, že mám v sobě tolik lásky, že se učím, aby mě věci netrápily.

Ale samozřejmě jsou tu i tmavé chvíle, ale učím se je ovládat. A musím říci, že mi to jde. Už jsem dlouho neměla takový ten výpadek, kdybych se složila na zem a jen řvala do vyčerpání. Ale už se to asi jen tak nestane. Věci, co mě vadily dříve do morku kostí,. teď si jen řeknu, že je zbytečné se něčím trápit, a že všema všemu přeji štěstí. A věnuji se zase sobě nebo někomu, na kom opravdu záleží. Moc jsem se upínala na myšlenky a sny a ne na činy. Prosím... Nedělejte to, protože to z vaší hlavy jen tak nevymažete, přitom to je občas úplné sci-fi. Ale není nádherné, co umí váš mozek vytvořit?

Momentálně si plánuji cestovací výlety, protože cestování bych se chtěla hned po maturitě věnovat. Je tu tolik možností... AIESEC, au pair, island, brigáda, eurovýlety, ... Bože ne,můžu si ani vybrat, naštěstí mám ještě čas se rozhodnout a prozkoumat vše pořádně.

Nechci tímto článkem dnes asi moc říci, jen jsem si o sobě zase chtěla něco napsat. A pokud se někdo, kdo to čte trápí... Nebudu říkat, aby se netrápil. Ale štěstí člověk najde jen v sobě a sám si určí, kdy dokáže být opět šťastný. A na člověku je krásná jedna věc a to je nekonečná láska. A až se odprostíte od vašeho trápení a pročistíte si hlavu, bude tam lásky tolik. Takže jen chci říct, že to bude lepší a je jen na vás, jak brzy to bude.