Červen 2014

Zvednutí ze země.

19. června 2014 v 20:39 | *Naivka |  Ze života puberťačky
Napsala jsem Panu J. Ale ne konec přetvářky. Napsala jsem Jirkovi, Unnymu, Pražákovi.
Tentokrát to napíšu přímo. Celou tu debatu..
Me: Nestála jsem ti za rozloučení. Jasně, nemohl si to vědět. Kluk, co by mu na mě záleželo, by mě ale nechal mluvit. Chci ti jen říct, že je konec. Byl to divnej rok. A já chc někoho, komu nebudu muset lhát, bude mě milovat i přes t chyby, co mám a dokáže mi koupit růži (Kačerov - 65 kč) **
Vím, že už bys mi nikdy neprojevil lásku takovou, abych byla šťastná. Děkuji za zkušenosti. Nechci se s tebou loučit špatně. Jsi úžasnej kluk,
. Hodně štěstí PS: Nezlob se a neurážej mě. Meh a Děkuju.
** = jako důvod, proč jsem ještě nedostala kytku ani k narozkám, svátku, valentýnu, vánocům, výročí, tvrdil, že v Praze stojí růže 300. Jedna...

Pan J: Víš co ? Podívej se na sebe. Nedělej ze sebe chudinku. Brečíš kvůli růži, ale sama jsiprolhaná svině. Bez špetky svědomí. A ne nemáš pravdu, ale to ti už může být jedno.
Cítím k tobě pořád to samý, akorát ti to nedávám najevo. A po tomhle dvou minotovém hovoru mě sere ještě teď, že jsem tě to donutil típnout. Ale já před člověkem co mi lhal jako ty, prostě slabocha udělat nemůžu.
A tak to skončilo. Já ž s ním nechci být. Miluje mě, ale nedokáže se předemnou ponížit. Tak co to je ? A já to musela dokázat tolikrát.
A jak jsem se k tomu vlastně dostala ? No.. Pan L je magický :)) Bavili jsme se a mě to docházelo, věci, které Pan J nikdy neřekl nebo nenapsal. Proč ? Bylo to z mé strany automatické. A všechno bylo prostě... Z lásky. Buď mě nemiloval, nebo se nehodlal snížit a o to snad i hůř. A já se konečně odrazila ze země. Mám být s někým, kdo mě už nikdy nebude líbat tak vášnivě jako dřív? Kdo mi nedonese růže, když mi bude smutno. kdo mi nedokáže říct, že mě miluje..

A to všechno díky Panu L, miluju ho. A v životě jsem nepotkala lepšího člověka. Tak moc hodného a upřímného, dočista bez přetvářky. Takový moje malý Neviňátko. A já mu chci poděkovat, ptrotože vím, jaká bych teď byla bez tebe. A to oba nechceme. proto děkuju,. Jsi světlo v mých černých dnech a energie, která mě naplňuje každý den.

PS: To video a písnička je podle mého úžasná, taky tomu dost pomohla, tak stojí aspon za jedno poslechnutí ;) http://www.youtube.com/watch?v=aJ-mgsdpe0s

Pís of Šit

11. června 2014 v 21:36 | *Naivka |  Ze života puberťačky
FAKIN DAYS !!!
Pan J, Pan L, Pan S, Lolko, Rodina, Škola. Vemte si z toho, co chcete.
Byla jsem v praze, hádeje za kým ..
Jsem nasr*ná, na mě.
Škola a její milé písemky.
Pan J a jeho pražská nemilosrdná neodolatelnost.
Zase v tom všem plavu.
Tentokrát bez alkoholu, cigaret a bůh ví čeho.
Ale cítím se mizerně.
No.. Zas tak ne.. Dneska to bylo v Praze fajn, ale ten výsledek všeho je děsivej !!

Plná štěstí a všech myšlenek ohledně Pana J.

4. června 2014 v 11:35 | *Naivka |  Ze života puberťačky
No dobře, je to už přes pět dní, co jsem s ním nemluvila. Očividně mu to nevadí a mně taky ne. Teda.. Ne, že by mi nechyběl jeho hlas, ale on mě slyšet nechce a já radši budu poslouchat někoho, komu za ten čas stojím, kdo nemá potřebu mi nadávat, nebo se na mě těší.

Přiznávám, že jsem musela zatím každý den volat s Panem S nebo s Panem L, ale pořád můžu říct: DOKÁZALA JSEM TO !!! V každé mé desáte větě, v průměru, kterou za den řeknu se určitě vyskytne něco typu: "Pražák, no v Praze", ale už se to postupem dní pomalu snižuje. Jak by se také dalo zapomenout na někoho, koho jste znali celý rok a byli s ním každý volný víkend. Navíc mě Pan J hodně ovlivnil. Můj názor na všechno. Je to až smutné, protože nyní působím ještě mnohem míň vychovaně než dříve, ale tak každý člověk nám nějak, ba i malinko, změní život.

Včera jsem šla konečně do školy a nedokážu slovy poznat mé nadšení, když jsem se tiskla Panu L v náruči. Byla jsem moc ráda, že ho konečně vidím. Nakonec jsme spolu strávili celý den.

A tak jsem jenom chtěla říct, že i po tom drtivém rozchodu stále žiji a jsem šťastná. Díky Panu L.

Takový ten pocit, když nedokážete přestat myslet na někoho, kdo už ve vašem v životě není, když vás vše obklopuje vzpomínkami... A najednou se jen otočíte s pochmurným výrazem a někdo vám dá jasně najevo, že vy jste pro něj nejlepší, obejme vás a snaží se vás čímkoliv udělat šťastnou. Je to pocit k nezaplacení !
Děkuji Pane L.